Hiro Hamada je malý, geniální konstruktér robotů, jež plánuje svou velkou kariéru v robotích zápasech. Když ho ale jeho starší bratr Tadashi vezme do své laboratoře na univerzitě, změní jeho názor a Hirovým novým cílem je být vybrán ve školní přehlídce vynálezů, která mu zaručí přijetí na univerzitu. Jeho život se ale velmi krátce poté otřese v základech, vezme mu chuť jít dál a jedinou společností je robot Baymax, jehož Tadashi stvořil.» I AM DONE! SO DONE! Proč animáky prostě nemužou být vždy krásný, cute a happy ever after? Vtipné je, že Big Hero 6 je všechno, co jsem právě vyjmenovala, ale to neznamená, že vám nezlomí srdce a nezanechá ve vás díru. Už od listopadu, kdy se na tumblru objevili první gifky z trailerů a reporty z kin, jsem doslova umírala tenhle film vidět. V té době byla moje éra nadšenosti z animáků v plném proudu a vidět Big Hero 6 vypadalo jako povinnost, pro kterou bych ale i velmi ráda vraždila.
Nakonec se tak málem i stalo, protože když snímek přišel teď, koncem ledna do českých kin, našla jsem projekce jen s českým dabingem. Like whut? A tím pro mě vyhlídky vidět to v kině skončily. Well, thank you pretty much. Naštěstí pro moje ubohé srdce se na netu našla již koukatelná verze a já poprvé po dlouhé době porušila svoje pravidlo s blu-ray kvalita only. Anyway, I wasn't really prepared and I fell hard. Asi deset minut jsem zírala na černou obrazovku než jsem to spustila, jen z panickýho strachu, že se mi to možná nebude líbit. Who am I kidding? I love it♥ Jenže ta obava tu byla už jen kvůli faktu, že jsem se vydání filmu nemohla dočkat. Jak jsem zmínila, první zmínky o filmu padly na tumblru a já se nechtěně trochu vyspoilerovala. Jelikož jsem poslední dobou hrozný máslo, tak není animák který by mě nedojal a tady to bylo hned třikrát.
Líbil se mi příběh, zamilovala jsem si postavy a navíc Baymax jako úžasná reklama na Michelin, byl jednoduše k popukání. Hiro s tímhle nechutně roztomilým robotem tvořili skvělé a komické kombo. Řezala jsem se smíchy u scény, kdy Baymaxovi docházela baterka, což se u něj projevilo jako nadměrný užívání alkoholu - dokonalost!♥ Nechci zbytečně spoilerovat, je tam spousta dalších věcí které křičí po pozornosti a jsou skvěle podanné. Tenhle animák je prostě perla. Musím pořád dokola opakovat, že je to perla výhradně pro mě, ale nechce se mi věřit, že by se někomu nelíbil. Prostě pro mě jeden z nejlepších animáků, který vám můžu jen doporučit (i když bych vás nejradši všechny přivázala k židli a donutila se na to podívat hned ( ˘ ³˘)♥).
If you think Baymax isn't cute, you have no soul (╯°□°）╯︵ ┻━┻
(via onscreenreviews)
Anyway. Pořád sleduju anime, jen ty updaty budou asi méně časté jelikož nebudu psát o každém dílů ongoing anime, které sleduji a nové anime sleduju jen Diamond no Ace, o které jsem si ještě neudělala moc jasný obrázek. K-pop už mimochodem skoro neposlouchám, pokud nepočítám náhodné spuštění v mobilu a dneska jsem přestala sledovat xiuhan tag. Je to jako černá díra plná deprese. Luhan vypadá ale s každou novou fotku lépe (you 
V aktuální kapitole, což je chapter 143, se Karasuno opět utkává s Aoba Josei v jarním turnaji. Ať už vyhraje kdokoliv, prohra bude pro oba týmu veliká. Poslední ročníky odejdou bez zasloužené účasti v národním kole a nebudu lhát když řeknu, že není ve fandomu nikdo, kdo by dokázal vzít prohru jednoho z týmu s chladnou hlavou. Znáte postavy už natolik dobře, že tak lehkou cestu nám autor neposkytne. A je to smutný, protože bych to přála neskutečně oběma týmům. Navíc se v těchto zápasech konečně prosazují i vedlejší postavy.
Kuroko no Basket3 | E01-06 | Nemám tušení jestli jsem to zmiňovala, ale čím více v Kurokovi poznáváme vedlejší postavy, tím větší začínají mít i dopad na děj a pochopitelně se jim dostává i více prostoru. Kluci se blíží do finále a my máme v podstatě možnost vidět i zápasy ostatních škol, což pro mě osobně zase moc výhra nebyla. Jenže jak říkám, poznáváme vedlejší postavy a při té příležitosti je těžké si je neoblíbit. Měla jsem radost, když Kaijō High vyhrálo nad Fukuda Sogo Academy a Kise ukázal, že s podporou svých spoluhráčů, je skutečně lepší, než ten idiot Haizaki. Velkou radost ale i měla z toho, že dostal od Aomineho před tlamu. Prostě skvěle zakončený díl.
Je to strašně moc věcí, které se mi na tomhle anime líbí. Nechybí tomu vtip, ale pokud to budete sledovat jako já, kdy vám poběží pouze Ace of Diamond a nic dalšího, mohlo by vás to asi trochu po čase omrzet. Mám pocit, že tohle anime by si zasloužilo samostatný článek, ale nejsem si úplně jistá, jestli do toho půjdu. Nakonec mě možná Aya předběhne :D Líbila se mi taky hrozně část, kdy se Sawamura poprvé setkal s Chrisem, další catcher v týmu, který mu měl pomoct s jeho tréninkem. Ti dva se bytostně nesnášeli, ale nakonec dokázali podpořit jeden druhého.
S klidem můžu říct, že Hidaka Shoko je v těsné pozici za Yoneda-sensei v mém pomyslném žebříčku nejoblíbenějších mangak. Už je to několik let, co jsem začala číst Yuuutsu na Asa, v anglickém překladu Blue Morning a při posledních nákupech jsem se jednoduše rozhodla pořídit si všechna doposud vydaná volume, což dělá v konečných počtech pět naprosto úžasných svazků.
A to nejhorší na konec a v podstatě důvod holé existence tohoto článku. Zkušení čtenáři již profesionálně zavírají prohlížeč, protože se chystám opět mluvit o Haikyuu!!. Toto anime a stejnojmenná manga je z volejbalového prostředí. Hlavní protagonista Hinata, je nadšenec který už od základky touží potom hrát volejbal ve velké hale společně se svými spoluhráči, jenže realita je jiná. Když pak ale v posledním ročníku na základce konečně přemluví svoje kamarády, aby s ním šli do turnaje, pěkně pohoří hned v prvním zápase. Při jeho smůle se tam setká i s Králem kurtu, neblaze proslulým Kageyamou a přísahá mu pomstu v dalším zápase, ve kterém se utkají. Jenže hned první den na střední zjistí, že právě Kageyama nastoupil na stejnou školu, což z nich dělá spoluhráče.
Každopádně, pokud mě nesrazí tramvaj, stejně jako se o to pokoušela minulý pátek, tak bych konečně mohla dokončit několik článků a při té příležitosti vám opět vnutit několik teplých doujinů na Kuroko no Basket a celé album Ever After od Marianas Trench. Dál jsem viděla i několik nových filmů, kdy některé z nich mě skutečně nadchly, ale jelikož jsem ještě nepřišla na způsob, jak pouhým zíráním na obrazovku napsat dojmy, či rádoby recenze, jsem si docela jistá, že se tu neobjeví žádná recenze. Logicky radši napíšu 2k dlouhou slohovku o předchozích fotkách, protože mám prostě svoje priority, pochopte. Vsadím se, že lucz z toho taky skoro brečí :D Poslední věc, kterou bych ráda zmínila je, že mi došlo tričko 
