Quantcast
Channel: Zpravodajství
Viewing all 39616 articles
Browse latest View live

exo | ghei as always.

$
0
0
Tak co, chybí Vám tu na blogu EXO? Přiznám se, že sleduju scénu teď jen okrajově, z jejich show jsem viděla jen několik málo předělaných klipů a v podstatě se dozvím je to, co se mi mihne na tumblru. Chtěla jsem další větu začít slovy 'mám v plánu...', ale tak nějak si uvědomuju, že moje plány je čím dál tím horší splnit. Možná bych měla začít se slovy 'chtěla bych...'. Takže chtěla bych dohnat nezkouknuté díly EXO 902014, projet si pořádně novinky o Luhanově novém filmu Back to 20, na který jsem měla možnost vidět i trailer (který nevypadá tak špatně) a těšit se na nové studiové album, které kluci plánují začátkem příštího roku (teď si ovšem napamatuju, jestli šlo už o oficiální info, či nikoliv; dammit!).

precious Kyungsoo dostal na APAN Drama Star Awards 2014 své první oceněné v
kategorii Nováček roku; I'm so happy for you, bb ( ˘ ³˘)♥ you deserve it.

(via missdyo)

Chtěla bych přidávat více článků, chtěla bych víc psát, chtěla bych toho hodně. Dívat se na Luhana pořád dost sentimentálně bolí když nad tím moc přemýšlím, ale přeju mu jen to nejlepší. Chtěla bych vidět i Wufanův film a chtěla bych vidět konečně celý záznam z Lost Planet. Kluci to naštěstí ale ještě pořád na svých show dobře rozjíždí, a to nemluvím jen o přiložených gifkách s Taem a Joonmyunem. Dala jsem dohromady tenhle krátký článek jen aby si dokázala, že i s tím množství anime které v poslední době přidávám, tu EXO pořád mají své místo. A navíc by byla škoda se s těmi věcmi nepodělit :D



nová a nikdy předtím nezveřejněná fotka Luhana, Minseoka
a Yixinga ;A; ach to byly časy ( ˘ ³˘)♥

Tohle mě naprosto rozsekalo. Neviděla jsem celý díl a prakticky jen tento moment v gifkách ale i tak to nešlo se nesmát :D tenhle otp to svým jménem prostě zabil :D je to jednoduše další důvod k tomu, abych se konečně dokopala, na chvíli odložila anime a dohnala, co jsem s EXO zameškala.

(via gayyaoibl)

too cute; totally need to share ( ˘ ³˘)♥

(via minseok)

haikyuu | shotgun & fall of fame.

$
0
0
Už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem přidala na blog nějaké anime video a byla jsem do nedávna i přesvědčená, že žádná taková rubrika u mě na blogu rozhodně není. Jenže ve skutečnosti je ((někdy vážně pochybuju o tom, kdo vlastně vede tenhle blog)). Včera jsem se dívala do svých oblíbených videí na youtube a narazila na dvě skvělá videa z Haikyuu. První nese název shotgun a nebudu lhát, líbí se mi vybraný song a skutečnost, že je to vlastně KageHina video :3



Druhé video s názvem hall of fame je spíše zaměřeno na celý team a při sledování jsem opět dostala chuť si přečíst mangu, jelikož jsem jí začala číst až po ději, který se odehrál v anime a tudíž jsem začátek nikdy nečetla. ale měla bych a taky to jednou udělám. třeba o vánočních svátcích, jop to by bylo fajn.

yoneda kou | nights & twittering birds never fly

$
0
0

V pátek mi konečně dorazila manga Twittering Birds Never Fly od Yonedy-sensei. Je to poněkud zvláštní, ale i když už mi doma v poličce leží její sbírka oneshotů s názvem Nights, ještě jsem se nedostala k tomu, abych si je znovu přečetla. Tenhle víkend jsem se rozhodla to změnit a čekalo mě několik příjemný překvapeních. I když jsem v podstatě všechny její věci již četla tak dva roky zpátky, Yoneda-sensei mě opět dostala svou tvorbou do kolen a o tom tenhle článek taky bude ( ˘ ³˘)♥

Ještě ale než se na to vrhnu, dostala se ke mě informace o tom, že jedna z mang, přesněji Doushitemo Furetakunai, byla předělána do celovečerního filmu. Chtěla bych se na něj podívat, ale zatím žádné slavné ohlasy. Manga je prostě manga. Yoneda-sensei také pod dlouhé době přidala pár věcí na svůj tumblr a mezi mini byla i úžasná kresba Sousukeho z Free!: Eternal Summer a to hned dokonce dvakrát. Navíc v únoru příštího roku vychází další volume Twittering Birds Never Fly a hádejte, kdo bude opět nakupovat :D


Od chvíle, kdy jsem si založila PayPal, bylo naprosto jasné, že dojde na kupování mang a to těch především od Yonedy. Sbírka Nights obsahuje stejnojmenný oneshot, poté roztomilé Emotion Spectrum a obě části Reply. Některé z nich najdete i zde na blogu v českém překladu, ale moc bych se za svůj překlad nezaručila :D Příjemným překvapením se ale stal i fakt, že manga obsahuje bonusový epilog (fuck yeah; finally) a to jak k Reply, tak i k oneshotu Nights.

Nights je příběh o pašerákovi a členovi gangu, který mu dohazuje zakázky. Ty dva kromě práce nespojuje nic kromě nezávazmého sexu a ani jeden není tím, čím se zdá. Pamatuju si, že jsem byla z prvnotního amatérského překladu docela zmatená ohledně konce, ale když jsem to teď četla znovu už s profesionálním překladem, bylo lepší porozumět.

Emotion Spectrum je, jak už jsem řekla, dost roztomilá věc, kterých u Yonedy-sensei tolik nenajdete. Celé je to vyprávěné z pohledu středoškoláka Kugy, jehož kamarád Nakaya byl vždy středem zájmu jak dívek, tak i chlapců. Jedním takovým případem je i Usui a Kugo mu nabídne pomoc, aby se mohl s Nakayaou sblížit, jenže věci se poté začínají komplikovat. Byla to jedna z prvních věcí, které jsem od Yonedy-sensei četla a díky kterým jsem si zamilovala její kresbu.

A posledním ve sbírce je dvoudílná manga Reply. Hlavní postavou je mechanik Seki, který se spřátelí s Takamim, který pracuje v oddělení prodeje. Tráví spolu čím dál víc času a Seki se do Takamiho zamiluje a od té chvíle se mu vyhýbá. Když se mu poté i vyzná, začne to měnit jejich vztah a Seki se od něj ještě distancuje, zatímco Takami teprve začíná porozumět svým citům. Tenhle počin tu určitě najdete na blogu, ale bohužel bez bonusové chapteru k jehož překladu jsem se nedostala. Jestli jste se dostali až sem a máte pocit, že jste tohle všechno už někde četli, možná budete mít pravdu, jenže ten pocit při čtení a to, co mi samotná manga dává není zase tolik běžná věc.

Celou mangu si v angličtině můžete přečíst zde.


Důvodem ale proč jsem začala zbožňovat prakticky všechno od Yonedy-sensei je ale manga Saezuru Tori wa Habatakanai nebo-li Twittering Birds Never Fly. Sensei měla vždycky skvělý smyls pro to, jako podat romantický příběh tak, abyste se nestyděli když propadáte spazzu a žádné přehnané a zrůžovělé představy tady neměly šanci uspět. Když přišel na svět onetshot Tadayoedo Shizumazu, Saredo Naki mo Sezu jako technický prequel pro Twittering Birds Never Fly, ukázala že je schopná vykreslit úplně nové prostředí a to především i s dost komplikovanými charaktery, kterým Yashiro rozhodně je. Dle mého pohledu vzala s toumhle mangou yaoi úplně do jiného levelu, kde vás svým způsobem donutí přemýšlet úplně nad vším a nejde rozhodně o jednuchý romantický příběh.

Manga Twittering Birds Never Fly samotná ale nakonec začíná oneshotem Don't Stay Gold, kde se setkáme s Yashirem, bosem mafiánské organizace, který si oblíbil pouličního rváče Kugu, kterému přezdívájí Mad Dog. Jelikož je ale Kuga zraněný, vezme ho Yashiro ke Kageyamovi, svému starému známému ze střední, který pro Yashirovu skupinu dělá lékaře. Po čase se odkrývá vztah mezi Kageyamou a Kugou, stejně tak jako Yashirovy nikdy nenaplněné city ke Kageyamovi a příběh se začne upírat k minulosti.

Yashiro byl už od děství sexuálně zneužíván svým nevlastním otcem. Místo aby se Yashiro uzavřel do sebe, udělal ze sexu vlastní zbraň a když o něj otec přestal jevit zájem, vyspal se s každým, kdo mohl aspoň částečně uspokojit jeho masochistické chutě. Díky tomu se také dostal mafie, kde ojel snad každého než se ho ujal Misumi, který ho vzal pod svá křídla a stal se jeho mentorem. Už tenhle počáteční popis muže být dost zneklidňují, ale bohužel tady to nekončí.

Někdo s životním stylem jako je Yashiro nemůže mít normální, fungující vztah a on sám si je toho vědom. Kageyama ho nikdy nebral víc než přítele a Yashiro mu nikdy nedal důvod proč by měl. Ale i Yashiro má svoje meze a drží se pravidla nespat se svými blízkými podřízenými. Jakmile se našel někdo, kdo o něj projevil větší zájem sahající přes hranice nezávazného sexu, vyhodil ho. Do jejich skupiny ale teď nastupuje tichý Doumeki, který zaujme pouzici jako Yashirova bodyguarda. Jejich první oficiální setkání je poněkud vtipné, protože Doumeki vrazí do dvěří a Yashira někdo zrovna klátí na stole :D A Doumeki ani nehne brvou. I přesto si ale získá Yashirovu přízeň. Nakonec Doumeki skončí usazený na pohovce, se svým penisem v Yashirově puse, kdy konečně dojde k názoru, že je načase seznámit Yashira s faktem, že je impotentní.

Ano, manga je místy hodně drsná, hodně hardcore, smutná a hořkosladká, ale někdy se u toho prostě řežete smíchy. Jenže jakmile se příběh začne dál odvíjet, zjišťujeme Doumekiho minulost, proč skončil ve vězení a jeho důvody impotence. Doumeki se již od začátku netajil sympatiemi, které k Yashirovi chová, i přestože šlo spíše o platonickou záležitost. Zůstává loajální a pro Yashira udělá cokoliv, ale uvědomuje si, že postupem času jeho city sílí i přes skutečnost kým Yashiro je. Dějově manga končí třetí kapitolou, kde se Doumeki zeptá, zda by Yashira přitahoval. Je poněkud zvláštní, protože z amatérského překladu to spíš zní jako 'jestli by s ním chtěl spát'. Yashirova odpověď ale v každém případě je stejná a to, že vypadá typ muže který by si užil normální a něžný sex, takže ne. Poté následuje ještě oneshot Tadayoedo Shizumazu, Saredo Naki mo Sezuy a je konec.

Musím říct, že i když oneshoty Tadayoedo Shizumazu, Saredo Naki mo Sezu a Don't Stay Gold nejsou v manze seřazeny u sebe a chronologicky, líbí se mi nově dané pořadí, protože Tadayoedo Shizumazu, Saredo Naki mo Sezu působí jako úžasný flashback do Yashirovy a Kageyamovy minulosti. Tuhle mangu bych doporučila každému, kdo se nebrání přečíst si yaoi, protože si myslí že určitě stojí za to. Už se nemůžu dočkat až vyjde další volumko, protože amatérské překlady již nejsou kvůli lincenzování updatovány. Našla jsem na netu dívčinu, která na tumblr dává popisy chapterů a máme se na co těšit ( ˘ ³˘)♥ Nakonec přidávám nově objevený obrázek. Pokud se nepletu, jde o fotku 19letého Yashira a osmiletý Doumeki

j-rock | hello sleepwalkers & super beaver

$
0
0
Představuji vím moje nynější slabosti! Písnička 午夜の待ち合わせ od kapely Hello Sleepwalkers jsem si zamilovala při sledování svého nejnovějšího objevu Noragami a らしさ od SUPER BEAVER posloužilo jako opening zase pro anime Barakamon. Obě kapely se mi zalíbili natolik, že od každé mám stažené celé album a už se těším až se dostanu k jejich poslechu. Je dost možné, že o nich ještě uslyšíte :D

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hello Sleepwalkers午夜の待ち合わせSUPER BEAVER「らしさ」
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6 pic challenge | 06 oblíbená zpěvačka

$
0
0

six pic challenge + seznam | Další práce z 6 pic challenge, která mi tu leží už několik týdnů. Mou nejoblíbenější zpěvačkou byla a stále je Kelly Clarkson a k té příležitosti jsem si koupila i několik jejích alb. Kelly se ale nedávno vdávala a hrozně moc jí to slušelo, tudíž ty fotky posloužily do dnešního tématu challenge.


anime & manga update # 2.9

$
0
0

A konečně update za posledních čtrnáct dní. Jelikož jsem vynechala týdenní update, v tomto naleznete hned tři dokončené anime se kterými jsem byla nanejvíš spokojená. Mimojiné jsem začala od začátku číst i Gintama mangu, takže držte palce. Uvažovala jsem o tom, že bych začala číst od chvíle, kde anime skončilo, ale jelikož nemám ani tušení, co se dělo v posledním díle, horko těžko budu hledat mezi chaptery :D Takže jsem to rovnou vzdala a otevřela první kapitolu :D LOL, scéna kdy Gintoki strká hlavu do automatu na pítí se slovy, že musí najít stroj času mě vždycky rozseká!


Danshi Koukousei no Nichijou | E01-12 | Bože, o tomhle anime jsem slyšela už před nějakou dobou a gifky z něj do teď potkávám na tumblru. Musím říct, že mě hodně baví při sledování zjišťovat "haha, tohle jsem viděla v animacích na tumblru", a začíná se to stávat pravidlem. Anime nemá žádnou hlavní dějovou linku a skládá se z malých epizodek, ve kterých jsou hlavní postavy znázorněné jako naprostí idioti, kterými stejně jsou. Tohle anime bylo naprosto luxusní zlepšovák nálady a navíc jsem v něm objevila o svého oblíbeného seiyu v podání Sugita Tomokazu, který namluvil mimojiné i Gintoki z Gintami. Ukáže vám, co všechno středoškoláci dokážou vymyslet, jejich chování v jistých situacích a následky z toho.

Pamatuju si scénku, kdy trojice kluků prosila svou spolužačku, aby jim půjčila školní vybavení. Jenže všichni stáli v temné postranní uličce a vypadalo, jako kdyby jí obtěžovali, takže zakročil neznámý kluk, aby slečně v nesnázích pomohl. Všem třem klukům proběhne hlavou myšlenka, že se ten kluk nesmí dozvědět, že se spletl, protože by se cítil trapně a jeho pýcha by utrpěla. Takže se radši nechali zmlátit :D A v podstatě takhle se nese celé anime! Rozhodně doporučuju!

Zankyou no Terror | E01-11 | Díky tomuhle anime a jeho hlavním postavám, se u mě začal projevovat stockholmský syndrom, což u konce anime nevypadalo tak děsivě kvůli všem souvislostem, ale v průběhu jsem si myslela, že šílím. Anime vypráví o dvou mladých geniálních studentech, kteří byly součástí projektu pro nadané děti. Většina zúčastněných dětí ale nepřežila průběh tohoto projektu a oni byli mezi těmi, kteří utekli a zachránili se. A teď se chtějí pomstit. Zveřejňují na internet videa o nastražených bombách a nechávají policii vodítka, jak se k bombě dostat, nebo jak ji zneškodnit. Pokud ale nebude hrát podle pravidel, bomba bude odpálena předčasně. Prvním pokládání bomby se ale stala chyba a někdo je viděl.

Mladá studentka Lisa je najednou vtažena do jejich světa a na výběr má dvě možnosti - buď zemře, nebo se stane jejich komplicem. Jako říkám, v průběhu nebudete vědět komu fandit a kdo je vlastně ten špatný. Přiznám se, že jsem si pustila první díl na cestě do práce a jakmile jsem přijela domu, zkoukla jsem asi pět dílu a neměla dost. Ten příběh mě bavil a stejně tak i postavy. Rozhodně doporučuju!

Noragami | E01-12 | Příběh vypráví o bohu války jménem Yato, který je mezi božstvem tak trochu loser bez jediné svatyně a ještě k tomu na volné noze. Stačí vyslovit přání směřované k němu a on jej splní, za což poté dostane i finanční odměnu. Při jedné z takových příležitostí se setkává s Hiory, která ho zachrání před projíždějícím autem, ale samotná skončí pod jeho koly. Srážku nakonec přežije, ale čas od času její duše vyklouzne ze jejího těla a stává se z ní Fantom. Na scéně se objevuje dále Yukina, nebo-li Religia samotného Yata. Religia jsou duše zemřelých, které bohům slouží jako ztělesnění zbraní. Všichni tři se v průběhu děje spřátelí a Hiory s Yukim pomáhají Yatovi v dosažení jeho cílů.

Well man, ani jsem netušila, že by se mi to mohlo líbit, ale mělo to hodnocení na MALu před osm a tak jsem do toho šla. Musím říct, že to byla pro mě dost příjemně strávená chvíle a anime mě vůbec nenudilo. Byla jsem navíc i hrozně příjemně překvapená, protože Hiory z počátku vypadala hrozně otravně, ale vyklubala se z ní docela fajn postava, která má jako křehká a něžná dívka neskutečně velkou zálibu v boxu :D Jestli tohle mám doporučit, tak určitě ano!

Dále jsem začala koukat i na Kill la Kill a ještě pořád se snažím dokoukat Karneval (který mě ve složkách straší jako kostlivec ve skříni), ale CHCI to dokončit. Otázkou ale zůstává jestli toho budu schopná. Co se týče Kill la Kill mám tušení, že to dost lidí opěvovalo, ale tohle ecchi anime si na koukání do vlaku vzít nemůžu. Navíc pokaždý trnu když se jim ty malý kalhotky zaříznou mezi půlky (╯°□°)╯︵ ┻━┻ Vysvětlete mi, proč to má tak dobrý hodnocení? :D V neposlední řadě jsem začala koukat na Fate/Zero a naprosto nechápu, co je na tom tak populární! Mám chuť to všechno dropnout, ale nejsem máslo.

*looks in a mirror* you again

$
0
0
Někdy zhruba za dva týdny bude tenhle blog slavit další narozeniny a mě v poslední době dělá čím dál tím větší problém sesmolit článek. Už jsem zřejmě upustila od nápadu to pojmout ve větším stylu a připravit pár 'slavnostních článků', jenže momentálně žiju prací a když nepracuju, snažím se nemyslet na to, co mě další týden v práci čeká. Zbývají dva týdny toho nejhoršího a moje aktivita na blogu se rovná i mé aktuální náladě. Teď pochopitelně nemyslím ani tolik články, protože s těmi si tak nějak snažím udržet pravidelnost, ale moje komentovací schopnosti podstatně zakrněly.

Žiju teď od čtvrtka do čtvrtka, protože jediné z čeho se teď momentálně dokážu těšit je druhá řada Psycho-Passu a nové kapitoly Haikyuu! Ostatní tak nějak ztratilo barvu a doslova odpočítávám dny, kdy konečně skončí ten nejhorší shon. K mé jediné radosti můžu přičíst i fakt, že již mám nakoupené všechny dárky (díky bohu za to!).




Tak nějak mám pocit, že můj život se teď otáčí jen v jednom koloběhu. Práce, spánek. Práce, spánek. A když přijdou víkendy, je pro mě skoro nemožný si odpočinout. Je mi upřímně mizerně a začínám Vánoce skutečně nenávidět, protože moje psychika prochází zkouškou, kterou si nejsem jistá, že ustojím. Z toho důvodu se snažím držet si u sebe věci, které mi zvednout náladu. Místo toho abych cestou z práce sledovala Fate/Zero, radši si pustím Kanketsu-hen - Yorozuya yo Eien Nare, což je poslední Gintama film. Dneska jsem mimochodem dokoukala i první řadu Fate/Zero a rovnou mažu z počítače i tu druhou řadu, kterou jsem tak pracně stáhla, protože tenhle shit není můj šálek shitů.

Navíc na mě začínají chodit mírné deprese, protože ONE OK ROCK jsou opět v Evropě a ještě k tomu jedou tour s Mallory Knox, které momentálně považuju za jednu ze svých slabostí. Když už jsme u těch slabostí, stále mi přicházejí moje balíčky z ebay a mezi nimi dorazila i figurka Gintokiho ( ˘ ³˘)♥ Upřímně jsem málem nepřežila, když jsem balíček otevřela! Ta postavička je malá, možná tak deset centimentrů a vypadá skoro jako hračka z Kinder vajíčka, ale na svou velikosti docela těžká. A TAK KUREVSKY ROZTOMILÁ! Mám tendence ji neustále ňuchňat v dlani.

Oukej, končím s tím stěžováním.
Mějte se krásně. A přežijte!

countdown | some celebration ahead.

$
0
0


V několika následujících dnech tenhle blog oslaví deváté narozeniny a jelikož z tohohle výročí docela naměkko, rozhodla jsem se nakonec přeci jen připravit na následucující týden pár článků. K této přílěžitosti jsem změnila i layout (i když bylo hodně těžké smazat ten s Psycho-Pass; z toho důvodu po skončení série jistě bude další layout :D), který je navíc až nekresťansky nevánoční, fuck yeah!

Co se článků týče, bude to několik málo mých výtlachů o érách tohoto blogu, několik pro mě naprosto nepochopitelných věcí, které jsem tu byla schnopná zveřejnit, milníky a lidi, které jsem skrz blog poznala. Jelikož to jsem já, zatím nemám ještě ucelenou představu, ale budu na tom o víkendu pracovat, takže snad bude o co stát.

Budu tento článek průběžně aktualizovat s každým novým zveřejněným článek a vytvářet seznam celé události. Vzhledem k tomu, že těch několik málo článků zabije můj veškerý čas, posouvám zveřejnění anime updatu na pozdější data, ale věřte, že je stále pilně píšu a anime pořád sleduji, takže se můžete těšit.

Posledním bodem tohoto článku bude i fanmix, které jsem k této příležitosti vytvořila. Nese název keep calm and enjoy; few songs that make me appreciate being alive. Po dobu dění bude usmístěn v menu, kde si ho můžete pustit.

Mno nic, ode mě vše.
Přežijte poslední týden děsů,
protože zasloužené volno se blíží!

countdown | ohlédnout se za výročím, je jako pohled do černých kronik.

$
0
0


Když zakládáte blog ve dvanácti letech, musíte počítat s tím, že někde, tam hodně hluboko, je ukrytá špína, kterou by se nikdo neměl dozvědět. I přestože jsem pár let dělala rapidní promazávání článku, bylo naprosto nemožné zbavit se úplně všeho a podle mého skromného odhadu, je na blogu ještě cca 1000 odpadních článků, z celkového počtu cca 2300. Když se podívám do archívu na nejstarší články, je to jeden zkopírovaný text za druhý, některé i přepsané s naprosto šílenými hrubkami. První dva články byl jakýsi pokus o mé vlastní recenze, s tím že každá měla asi tak tři řádky tops (což vlastně není zase tak šílený pokles v tom, co provádím teď).

Ohlédněme se ale za mou blogovou historií a to i výročními články.


Do roku 2008 v podstatě neexistovalo žádné oslavování výročí a do dnes jsem přesvědčená, že když přišlo 3. výročí, možná jsem to tak měla nechat. Nakonec se z toho stala tradice, kterou jsem ovšem následujícího roku 2009 opět bez okolku zazdila, jelikož přidávání zbytečných fotek s Billy Talent bylo zřejmě důležitější. V této fázi se dostáváme k etapám blogu. Vždycky jsem byla filmový nadšenec a možná od svých osmi, nebo devíti let jsem sbírala ústřižky z novin, časopisů nebo katalogů, které obsahovali filmové recenze, nebo krátké články, jež jsem poté lepila do objemných šanonů a vytvářela si sbírku filmů, které jsem chtěla vidět, nebo které jsem viděla.


Zajímalo by mě, jestli jsem je dnes už všechny vyhodila, nebo bych je ještě někde našla. V té době byl blog jakožto doména venku asi už rok a když jsem si založila tenhle blog, bylo jasné, že bude opět zasvěcen filmům. Kopírování cizích recenzí z webů trvalo asi rok, než mi došlo, že mi to vlastně nestačí a začala jsem přidávat video s jednou popisující větou a myslela jsem si, jak jsem to krásně nevymyslela.

Kolem roku 2008 se to ale změnilo. Začala jsem se více věnovat hudbě, než filmům a blog ovládla kanadská skupina Billy Talent, která je stále mou nejoblíbenější. V současné době na blogu stále převažují články s nimi, oproti jiným rubrikám, nebo tématům. Když jsem poté oslavila 5. výročí, moc se toho od roku 2008 nezměnilo a Billy Talent vládli blogu až zhruba do roku 2011. V podstatě to byla ale má nejtemnější doba - dejte teenagerovi blog a přístup k internetu a .... všechno je nejlepšejší, naprostej hustec, každýho lowujeme a zápisky v diary jsou na denním pořádku, protože všichni musí vědět o každém našem pohybu.


Když se podívám na dnešní blogy slečen, které byly v mém věku kolem roku 2008, musím říct že zatím nenašla víc retardované zápisky, než jsou ty moje. Naštěstí to ale trvalo jen do roku 2010 a můj slovník se konečně začal rozvíjet, takže při mé smůle přibyly slova jako 'šukézní', 'xicht', 'krutý' a *výtlem*. Další fun fact je, že každý kdo mě zná, o mě ví že nemám ráda Stmívání. Jenže když Stmívání v roce 2008 vyšlo do kin (jak říkám, byla to kurevsky temná doba), byla jsem na tom a to dokonce třikrát. Nehledě na to, že jsem četla všechny knihy a doslova to žrala. Koneckonců nějaký důkazy jsou i na blogu, ale na ty radši nebudu poukazovat.

Co na to říct, vyrostl ze mě asi pokrytec. Na druhou stranu, ale teď dost věcí vnímám jinak a co si budeme povídat, Twilight je sračka and your argument is invalid. Celá éra 2008-2010 byla éra deprimovaných a nepochopených dětí, žlutých kachniček a fotek, kde vám není vidět do tváře. Někteří buď zjistili že je na čase skončit se sebelítostí, nebo se posunuly k jinému tématu. Velká většina blogů, které jsem navštěvovala v tomhle roce skončila a já si začátkem roku 2011 našla další zálibu a díky tomu se 6. výročí stalo milníkem. Zhruba v tomto roce, jsem se začala zajímat o anime a mangu. V únoru jsem viděla své historicky první anime Death Note a od té době, se rubrika s anime začala pravidelně zaplňovat.

Vím, že samochvála smrdí, ale toho roku jsem konečně uzavřela kapitolu svého neandrtálského já a konečně se začala normálně vyjadřovat. Se 7. výročím přišly další změny a po skoro dvou letech s anime, jsem jej vyměnila za kpop. Tehdy začaly dost krušné časy a nemůžu úplně říct, že bych si všechno to dění užívala. Byla to ale změna a pro člověka, který celý život poslouchal jen rock, určitě veliká. Několik málo měsíců před 8. výročím jsem dokonce začala psát i povídky. Přibylo více EXO článků a mě začala kpop natolik pohlcovat, až se mi v konečné fázi zprotivil.

přezdívky skrz éru | Pokud si dobře pamatuji, na počátcích byla přezdívka jednoduchá a to dinokate a v některých článcích i jako dinokaty1. Po nástupu Billy Talent na blog jsem se přejmenovala ~MiSs+Ko{W}ale{W}icz~, což byla přezdívka kterou jsem si nikdy nezapamatovala a díky bohu za to, že si komentáře již jména pamatují, protože bych byla jinak docela dost slušně v háji!

Abych ale ještě odůvodnila, zpěvák Billy Talent se jmenuje Ben Kowalewicz, s čímž poté vznikla moje přezdívka miss. Kowalewicz. Je to trapný, co na to říct?! Následovala přezdívka Break°THE°Devil, jejíž význam si už absolutně nepamatuju. Poté miss. bloody Scars, která měla být spojeným písničky Bloody Nails + Broken Hearts od Billy Talent a mou tehdejší slabostí pro skupinu Papa Roach, kterou mají na svědomí song Scars.

Tu jsem v konečné fázi zkrátila poté jen na Scars, které se mě drží dodnes a myslím, že nehrozí žádná další změna. Měnit přezdívky bylo tehdy tak cool a úplně supa dupa. Ano, koukám na tenhle článek a mírně se stydím, retardovanost dosahovala nejvyššího levelu, ale je úsměvné se k tomu vracet a smát se sama sobě. V téhle chvíli docela lituji, že jsem nepočkala s tím promazáváním o něco déle, protože něco mi říká, že jsem smazalo doslova zlato sraček. Ale možná se ohlédnu za blogem v po dalších devíti letech a mezi ty sračky budu moci zařadit o tenhle článek! Who knows.A co vy, prošli jste si něčím podobný?

countdown | people i've met along the way.

$
0
0


Za svou blogovou historii jsem měla možnost poznat velkém množství lidí, kteří svým způsobem sami přispěli ve vývoji tohohle blogu a stejně jako historie blogu se dělí ér, tak i stejně tak lidé, které jsem poznala. Od 2005 do 2008 si nevybavuju nikoho, ale je dost možné, že ty které zmíním se mnou byli déle, než jsem schopná si vzpomenout.


éra Billy Talent (2008-2010) | Punkie, zaza, El, naty., lucy, AddY a Misha Vengeance patřily mezi jména, která mi v paměti uvízly nejvíce. Zdá se to být už řada let a strašně se toho změnilo, ale pořád si je vybavuji. Se zazou jsem byla v roce 2008 na svém prvním koncertu Billy Talent, kde na mě jako čerstvou patnáctku dávala pozor. S El a lucy jsem dokonce byla na koncertu Anti-Flag a zrovna nedávno jsem narazila na naši společnou fotku.

Teď si tak vzpomínám, že jsem s El sešla ještě na dalším koncertu a tehdy tam byla v doprovodu s naty. Možná to bylo na Billy Talent, ale bohužel si to nevybavuji přesně. Koncerty tehdy byly skvělé akce pro srazi. I s AddY jsem tuším byla v kině a srazu. Koukám, že jsem tehdy byla více společenská, což by se teď o mě tvrdit nedalo! Pokud dobře vím, ani jedna z nich už není na blogu aktivní a takřka jsem s nimi ztratila kontakt, ale ráda na ně vzpomínám, protože k tomuhle období pro mě neodmyslitelně patří.

éra anime & manga (2010-2012) | Selenne, věřila bys, že už je to čtyři roky? Možná i déle, ale zatím jsem tvoje nejstarší komentáře našla ze září 2010. Řekla jsem to už několikrát předtím ale jsem si naprosto jistá, že právě tahle slečna stojí za většinou mých filmových a televizních preferencích, včele s Doctorem Who, Avatarem a nejnovějšími The Walking Dead, za které ji miluju a nenávidím zároveň (mid-finále páté řady mě zlomilo). Thank you for being here all this time and good luck with your studies. You're so precious, ya know, just saying.

Nesmím ale zapomenout ale na několik dalších blogů a blogerů z této éry. Neri má v podstatné míře moje anime preference a díky této slečně jsem přišla na Gintamu a nespočet další anime, které jsem si zamilovala. Jsem ráda, že ses opět vrátila a přeju tobě, tvému blogu a tvým spoluadminkám hodně štěstí :)) Vzpomínám si i na littlesasu, která blog před několika lety blog zrušila a bohužel o další místo, kam jsem ráda chodila méně.

Co se dalších anime blogů týče, Ilay se Shinnya byly též velkou součástí mého anime sdružení, a nebylo to nikdo jiný, než Ilay kdo mě přesvědčil o tom, abych začala psát povídky (do teď nevím, jestli to bylo dobře, nebo špatně :D). Stejně tak i Destel, má velmi drahá Saki (You're my OOR buddy and I kinda hope, that someday we might be able to see them together. At least I'd wish for that), Dirty Foxx a Tomiko, se bez okolků řadily mezi anime elitu, kterou jsem velmi ráda navštěvovala. Jenže čím víc jsem se začala nořit do hlubin kpopu, tím více jsem ztrácela zájem o anime a postupně přicházela o všechny kontakty.

éra kpop (2012-2014) | Předposlední fáze a v současné době pravděpodobně i nejrozšířenější. Neměla jsem ani tušení, že blogová komunita ukrývá tolik kpoperů. Nemám ani tušení jestli byla lucz tou první na kterou jsem narazila, ale byla zlá a rázná a její blog se mi líbil. Z nějakého důvodu jsme si padly do noty (asi protože jsme obě zlé? ty víš, že je to pravda!), držela mě při psaní a navnadila na řadu hudby, filmů i seriálů. You know, no matter what they say, You're still adorable and precious person to me. Yeah, You're evil but I like You like that the most /hahahaha/

Jak už jsem trochu nakousla, kpop éra nebyla pouze o hudbě, ale začala jsem poněkud nešikovně podílet i na povídkách a byla tu řada lidí, která ke mě díky tomu zavítali. Veliké díky patří Nataly (babe, don't overstress yourself because of college. You need to stay alive for our future EXO concerts, I'm still counting on You), Ri-ně (Just so You know, I miss You being here and I really hope You'll come back someday ;;), Kim Lule a Barice (thank You guys for endless support when I was writing crap and You still appreciate it), v neposlední řadě i Linhee, Hotaru a Sungie, jež mi nejednou udělaly radost svými komentáři a podporou v povídkách, či kpop článcích všeobecně.

Jenže i tahle éra je už za mnou a i přestože mě kpop stále baví, něco mi říká, že už nebude na blogu tolik vidět jako předtím a pokud jde o psaní povídek, to nechám jiným. Nepředpokládám, že se k tomu vrátím, vlastně jsem si skoro jistá opakem (well whatever; ale kolikrát něco řeknu a nakonec to stejně bude jinak, who knows what will going to happen).

A nakonec v neposlední řadě, bych chtěla zmínit i několik novějších objevů, které ve velké míře zasahují ať už do dění blogu, tak i do obsahu volného času. Už nějakou dobu si k Aya chodím pro anime doporučení a názory na kousky, které jsem sama měla možnost vidět (Aya, please don't stop calling me senpai. I kinda think I have a thing for that ;; and also YOU SHOULD FINALLY WATCH HAIKYUU, just saying). Jinak tomu není ani u Pal, která mi díky svým článku doporučila nejedno anime, za které bych líbala ruce. Obě tyto slečny mají skvělé blogy, na které velmi ráda chodím a zřejmě mě to ještě nějakou dobu nepustí.

Jsem ráda za lidi, které jsem díky blogu potkala, některé osobně, některé bohužel ne, ale o důvod těšit se příležitosti, kdy se tak možná stane. Jestli bych si totiž měla vybrat ty, které bych chtěla osobně, nepotřebovala bych nic jiného, než tenhle seznam. So thank you all for tagging along with me all this time.

Všechny zmíněné blogy jistě doporučuji k omrknutí! ( ˘ ³˘)♥

devět let s blogem | how did i even come so far?!

$
0
0
A je to tady. Poslední tečka za letošními oslavami devátého výročí mého blogového království. Tak nějak mě to nutí přemýšlet do budoucna, protože koneckonců děvět let není málo a rozhodně je to jedna z věcí, které se věnuji nejdéle. Jestli je tu někdo, kdo by si přál to tu udržet na živu, stála abych určitě v první řadě. Jsem ráda za lidi, které tu mám a jsem ráda za nespočet možností, které mi blog dává.

Ať už se rozhodnu jakkoliv, vždycky tady bude místo. Za dobu svého trvání, prošel blog nespočtem zněm, trpěl pod nespočtem mých rozmarů, moje krize a všechno pečlivě zaznamenal. Je to skoro jako procházet fotoalbum a vzpomínat.

Ok, někdy je to fajn, ale někdy jen kroutím hlavou! :D

Ale asi nikdy toho nebudu litovat. Už jsem se smířila s faktem, že o tomhle blogu ví rodina, a to se skutečností yaoi mang, které jsem tu překládala a povídek, které jsem napsala.

Nebudu si ale dávat žádná předsevzetí, žádné sliby, žádné plány. Od poloviny tohoto roku jsem zjistila, že to vždycky skončí stejně a mě nebaví dávat sliby, které nakonec nedodržím. Takže teď začínám se slovy přála bych si.

Přála bych si, abych tu ještě několik dalších let vydržela (rozhodně aspoň do toho příštího, protože kurva deset let už má taky grády). Přála bych si neupustit od anime a pořád pokračovat v updatech, stejně tak aby to bylo i hudbou a filmy. Přála bych si poznat další blogery s podobnými zálibami a přála bych si udržet všechny ty staré známé. V momentálním stavu ve kterém se právě nacházím, bych si přála i deset hodit spánku a mít konečně pocit, že mě nehoní práce. Jenže nemůžu mít všechno a na některé věci si budu muset ještě počkat. Svému hnízdu tímto ale přeju krásné deváté narozeniny, trochu toho štěstí a aspoň špetka úspěchu by taky nebyla k zahození.

Děkuju všem za podporu, ať už jste tu krátce, či delší dobu.
Live long and prosper\(≧▽≦ )>* and stay cool.

merry christmas | vánoční tag

$
0
0
Byla jsem Mizu zatažena do vánočních tagů a tady to je :D Ještě než mrknete pod perex, chtěla bych poděkovat za komentáře k předešlým článkům, ve kterých jsem s vámi oslavila své blogové narozeniny. Každý z nich mi udělal neskutečnou radost ♥ Jinak bych všem chtěla ještě popřát krásné Vánoce a hodně úspěchů do nového roku!



Jaký film je v období Vánoc tvým nejoblíbenějším?
- Uvažuju, uvažuju a zřejmě nejvíc zbožňuju Polární Expres a Nightmare Before Christmas!


Jakou vánoční písničku máš nejraději?
- Je to poněkud smutná vánoční písnička, ale i přesto mám Miracles in December nejradši! ♥



Jaká je tvá oblíbená vánoční barva?
- Stříbrná a bílá! Škoda že nejsou Vánoce na sněhu, docela mi to chybí.


Otevíráš své dárky večer nebo ráno a v kolik?
- Večer, vždycky hned po večeři cca 17.00 na 24. prosince.


Upekla jsi někdy chaloupku z perníčku?
- Nope, na to nemám vlohy! :D


Co děláš o vánočních prázdninách?
- Sleduju anime, čtu mangy, koukám na filmy, seriály - jednoduše relaxuju! Hned po Šťedrém dnu navštěvujeme rodinu v jižních Čechách a potom jím, piju a zase jím :D


Máš nějaké vánoční přání?
- Jenom aby celá moje rodina zůstala zdravá!


Jaká je tvá oblíbená vánoční vůně?
- Žádná, asi.


Jaké je tvé oblíbené vánoční jídlo a cukroví?
- Rumový koule s kokosem, bez debaty! Mohla bych se jich užrat, ale když na ně přijdou, už nejsou ;;;


Je nějaké anime, na které se nejraději díváš o Vánocích?
- Na žádné určité anime se o Vánocích nedívám, ale za to miluju vánoční speciál Doctora Who s názvem Christmas Carol, který i po několika letech stále považuju za nejlepší!



Měla bych nominovat někoho dalšího, takže pokud se Saki neurazí, může si tenhle řetezák taky zkusit. Ještě jednou přeju krásné a veselé Vánoce, hlavně hodně pohody, žádný stres a maximální relax. Bye Bye.

anime & manga update # 3.0

$
0
0
Achjo, já vím že to tady skoro nikdo nečte, ale já prostě ty doujinshy nepřestanu přidávat :D Beru to svou zásobárnu, až si je budu chtít přečíst znovu, takže to klidně ignorujte. Jako v předchozím doujinshy updatu, i tady najdete Haikyuu!, ale hodila jsem i upgrade a přidala i pár ze Shingeki no Kyojin, objeví se tu i jeden z One Piece a v neposlední řadě i skvělé doujinshy z Gintamy. Pokud se k tomu někdo odhodlá, určitě budu ráda za názor! :D




Set It Off - Why Worry

$
0
0
A je tu další k mých nových objevů. Mám dojem, že jsem o této skupině už předtím slyšela, ale zatím jsem se nedopátrala díky jaké příležitosti, ale podle všeho se kvůli podíleli na novém Punk Goes Pop a dost možná to ani nebylo poprvé. Kluci jsou to sympatičtí a písnička Why Worry je chytlavá písnička, i když trochu víc do pop rocku, ale komu to vadí, když to má dobrý zvuk :D Album od nich už je stažený a jsem na něj dost zvědavá! :D

anime & manga update # 3.1

$
0
0

Konečně pořádný anime update. Jedná se v podstatě o poměrně staré zaležitosti, jelikož jsem se skoro poslední měsíc snažila dokoukat Hyouka a to šlo zatraceně pomalu. Naštěstí to mám za sebou a teď už mě na MALu trčí jen několik ongoing anime a Kill la Kill, které též dokoukávám. Ale plánuju zkouknout další věci, všechno postupně stahuju a jakmile bude o čem psát, najdete tu další update.


Kyoukai no Kanata | E01-12 | Oh my, my precious babies. Akihito je poloviční démon, který se potýká s nevšedním problémem - je mu v patách stejně stará Mirai, jakožto lovec démonů a není dne, kdy by se ho nepokusila zabít. Samo o sobě to možná nezní tolik nevšedně, jenže Aki je nesmrtelný a Mirai nikdy nevynaložila skutečné úsílí ho zabít. Mladá dívka pochází z rodiny, jenž je známá manipulací s krví, která na ostatní působí jako jed. Tato vlastnost ji však naprosto izolovala od okolního světa. S postupem času se začínají sbližovat a zjišťují, že mají mnohé společné a to i svou unikátnost.

Tenhle příběh je tak trochu od všeho trochu. Nějaké to drama, školní láska, izolovanost a narůstající přátelství - to všechno pěkně zabaleno v úhledné krabičce. Nebudu předstírat, protože tohle anime se mi skutečně líbilo a těšila jsem se na každý nový díl. Dobře jsem se u toho pobavila, zasmála a něco i dost solidně oplakala. Příběh byl ke konci trochu zmatený, ale flashbacky zajistily několik odpovědí a v neposlední řadě objasnily i samotný začátek. Dle informací se na příští rok chystají dva filmy, kde jeden má shrnout dění z celé série a druhý se bude odehrávat rok po ní. Asi nemusím zdůrazňovat, že se těším. Je to pohodové anime, líbila se mi atmosféra a oblíbila jsem si zde nejednu postavu a to i ty ženské. V tomto případě můžu jen doporučit!

Hyouka | E01-22 | Já do teď nedokážu pochopit, jak jsem tohle mohla dokoukat až do konce! Hyouka je postavená na "mystery", což v tomto ohledu znamená řešit otázky typu "Jak holka skončila v zamčené místnosti, aniž by to sama věděla?", nebo "Kdo ukradl valentýnská cukrátka?". Oreki je borec, kterému to dobře pálí a společně se svými kamarády z Classics Clubu, řeší záhady všeho druhu. Ale jelikož je poněkud pasivní ke svému okolí, od toho tu má Chintandu, která na něj zablíská fialovýma bulvama a jeho motto "If I don't have to do it, I won't. If I have to do it, I'll make it quick", jde do háje. Aby to mělo grády, doprovází celé anime dramatická hudba ukradená z hororu a pasuje tohle slice of life anime do poněkud vážnějšího odstínu, než bylo nutné. A stejně je to ve většině času nuda. Mělo to několik světlých momentů a někde mystery prvky docela dobře posloužili, ale jako celek to moc neustálo. Za tohle anime bych ruku do ohně fakt nestrčila.

Fate/Zero | E01-12 | Musím říct, že na tohle anime jsem se docela těšila a po první epizodě jsem proklínala svou naivnost a neschnopnost zjistit i více o anime, na které se chci podívat. Ve světě, kde se příběh odehrává, je napokraji čtvrté války o Svatý Grál. Samotným kalichem jsou vybráni kandidáti, kteří se utkají v souboji o něj a aby na to nebyli sami, každý z nich dostane i ducha slavného válečníka. Vybraní jedinci jsou všelijakého rázu - máme tu vraha malých dětí, bývalého (asi) zabijáka, studenta, profesora, nebo i kněze. Každý z nich má jiný důvod proč kalich získat, ale i těm "dobrým" se nedá moc věřit a překvapivě důvěru si spíše získají duchové, kteří ve válce mají nasazovat svůj krk. Manipulativnost vůdčích postav nezná meze a všichni válečníci jsou pouhými loutkami k získání Grále, bez ohledu na hromady z mrtvol.

Za celých 12 zpropadených dílů s děj skoro vůbec významně neposunul ku předu. Duchové válečníků se lehce oťukávali, ale žádné epické souboje, spíš jen extrémně nudné přetahovačky. Saber, duch Arthura Pendragona (ano, ano král Artuš byla ženská - da fuck, right?!), byla všemi postavami označována za největšího protivníka, tudíž když přišla do modu koncentrace a změnila si svoje šatičky na železné brnění, čekala jsem odvaz, jenže její výkon odpovídal váze vrstev se kterými vrtěla zadkem, teda bojovala. Jako postava ale nebyla špatná, byla to idealistka a kladná postava. Jen její pán mi přišel jako manipulativní zmrd - hold život je svině, i ten po smrti. Tohle anime nedoporučím. Nebyl to můj šálek čaje a nebylo to nic, co bych v životě chtěla vidět znova.

A mimochodem, dokoukala jsem Karneval - konečně! :D Chtěla jsem napsat, jak se mi líbila druhá půlka tohohle anime, jenže je to asi dva týdny a já si prosím už absolutně vůbec nic z něj nepamatuju. Jenom snad to, že Karoku byl parchant a Gareki je tsundere. Když se na to tak dívám, jsou v podstatě ty nejdůležitější informace, takže asi tak.

posváteční melancholie aneb gimme more action figures.

$
0
0

Konec roku se na mě tak trochu vyřádil.


Znáte ten pocit, kdy jediné po čem toužíte, je zasloužené volno a paradoxně když ho konečně máte, začne vás dostatek času a nechutná nuda, deprimovat? Neumím si věci zařídit a nemám anime, u kterého bych chtěla prosedět celý den. Odpočítávám dny do Psycho Pass filmu ((Kogami, you shit better be there for the whole movie)) - už jenom 8 dní - a poslouchám písničky od Phila Collinse a v podstatě celý soundtrack k Brother Bear. Je to asi jen otázka času, kdy udělat speciál o animácích - jsem na nich asi závislá.

Čas od času vlezu na tumblr a dostanu tohle, a když to není dost, tak mě čeká ještě tenhle shit a nakonec i tenhle a ten to vždycky zabije. Viděla jsem nějaké nové fotky s Krisem a Luhanem a tak nějak si nemůžu pomoct, ale připadají mi spokojenější, než kluci z EXO. Nevermind, možná se mi to jenom zdá. Koukat na Luhana pořád tak trochu bolí, ale snad je mu vážně líp. Jak jste si užili Vánoce?

((tobio-chan, what a dork you are. our king of the court))

Já jsem dostala puzzle! A miluju je! Nikdo mi nevymluví, že se u toho skvěle relaxuje. Jen bych potřebovala větší stůl. Chci koupit další věci přes ebay, ale jsem moc líná zapnout internetový bankovnictví a dobít si paypal ((yet, that's the only problem)). Na bookdepository už mi asi měsíc trčí v košíku nákup za patnáct set a jsou to v podstatě jen všechny volumka mangy Blue Morning ((but i want it so bad)). Jinak se musím pochlubit, všechno co jsem z ebay objednala, tak přišlo.

Ok, možná se teď smějete, ale já naprosto umírala strachem, když jsem si nezadala lepší shipping pro chibi Gintokiho ((taky chudák přišel jenom v bublinkové obálce)). Na únor plánuju objednat nové volume Saezuru a už teď umírám z ukázek na nový chapter. Ach, chci toho hodně. Ještě pořád mě nepřešlo uvažovat o Okitovi, ale neskutečně jsem si zamilovala Akane. Beztak se vidím, že si místo toho koupím nějaké roztomilé malé chibíky, whatever.

((malý Gintoki je to nejroztomilejší, co jsem držela v ruce, za to ten velký stojí na stojanu ve stylu, jako kdyby měl každou chvíli padnout na hubu :D naštěstí zatím stojí, teda skoro ale stejně jsou oba skvělý!))

Přišla i moje taška se sovama, ale bohužel velikostně neodpovídala tomu, co jsem si představovala, takže jsem ji v konečné fázi dala šestileté sestře, které v ní nosí oblečení pro panenky. Při nákupech vánočních dárků jsem ale opět nezapomněla koupit i něco sobě a nakonec jsem si domu odnesla i dvě knížky. Jedním je Alchimista od Paulo Coelho v angličtině a také Graveyard Book of Neila Gaimana v tomhle coveru, který jsem vždycky chtěla vlastnit. Pochopitelně jsem se ještě nedostala ke čtení a ironicky mi v poličce trčí ještě několik nepřečtených knih a nerozbalených DVD s Miyazakiho filmy, včele s Čarodějkou Kiki a Ponyem.

Ach ano, koupila jsem si před měsícem nový ultrabook mez mechaniky a teď nemám kde koukat na filmy. Hodlám si koupit externí, nebo našetřím na televizi s přehrávačem. Who knows. Momentálně mě to ale tolik netrápí. Jen můj šatník mě trápí. A s tím asi už budu muset něco udělat. Začínám nakupování hadrů opět nesnášet, ugh kdyby to jen mohl někdo udělat za mě. Mno nic, radši ukončím tenhle cenný a plnohodnotný článek a popřeju vám hodně úspěchů, štěstí, lásky a zdraví do nového roku (◕‿◕✿) měj se fajn.

fanmixes | anime and stuff

$
0
0
Ah, úplně jsem zapomněla, že mám k dispozici tuhle neužitečnou rubriku, ve které jsem se rozhodla vnucovat moje oblíbené fanmixy, v nesposlední řadě i s těmi svými. Původně jsem zamýšlela přidat dva své nové, ale nakonec jsem to trochu otočila a rozhodla se přidat fanmixy zaměřené na anime. V mnoha případech v nich nenaleznete japonskou hudbu, ale povětšinou písničky, které jsou situované k páru. Beze srandy říkám, že anime inspirované fanmixy patří k mým nejoblíbenějším a momentálně vám sem házím tři, která se drží na špičce! :D Určitě doporučuju poslechnout!

movies | aneb jak doporučuji animáky.

$
0
0

Sorry people, I suck at life right now. Z toho důvodu přináším svůj menší seznam věcí, které mi momentálně dělají radost. Navíc jsem tak nějak považovala svou neznalost pohádek jako velkou díru ve vzdělání a tím to se to snažím napravit. Koneckonců animákama po většinu času prostě nemůžete nic zkazit.

Tak nějak to všechno začalo s druhým pokračováním Jak vycvičit draka, když jsem hlídala mladší sestru a tenhle film byl právě ten, na který si poručila se dívat. Zatím co ona to už viděla minimálně po sté a někde v půlce ztratila zájem, já seděla zařezaná až do konce. Svým způsobem mě nikdy nepřestane překvapovat, jak skvěle dokáží vystihnout momenty z normálního života.


Jak je důležité vidět druhou stránku věci, stejně jako se stalo Kenaiovi v Mědvědích bratrech. Jak je důležité stát si za svým a být tím, kým chcete být, stejně jako Manolo z The Book Of Life. O tom, že dokážete změnit úhel pohledu ostatních, jen aby viděli pravou stránku věci, stejně jako Hogarth v Železném obrovi, nebo Pocahontas, ve stejnojmenném snímku. Jako dítě jsem to vnímala jinak. Viděla jsem jen příběh a jen možná, vážně jen možná mi docházel jeho význam.

Železný obr (The Iron Giant; via tana-the-dreamchaser)

Často si říkám, že pohádky jsou spíše určené pro dospělé, i když ne všichni si toho jsou vědomi. Ano, je to svým způsobem sentimentalita, které bychom se ale neměli vzdát. Nutí nás věci vnímat jinak, lépe a s větším rozhledem na svět. Z tohohle důvodu je dobře, že se animované filmy nepřestávají točit, protože nám stále mají hodně co dát. Někdy možná nedají nový příběh, ale aspoň připomenou věci, které bychom neměli zapomínat.

MULAN (1998) | Dívka, která se místo svého otce rozhodla jít do války, převlečená za muže. Příběh o odvaze a hledání sama sebe na pozadí s hrozbou války s Hany. O nečekaném přátelství, lásce a cti, kterou Mulan přinesla celé svojí rodině, jen díky víře v sebe.

Důvod, proč se mi Mulan tolik líbila, bylo vykreslení silné ženské postavy do přestředí, které v mnoha ohledech ovládali muži. Nenarážím tu na feminismus, ani to nehodlám udělat. Jde čistě jen o skutečnost, co dokáže víra a vlastní přesvědčení tam, kde dotyčnému všichni podkopávají nohy.

"The flower that blooms in adversity is the most rare and beautiful of all."
Legenda o Mulan (Mulan; via cristinmilioti)

BROTHER BEAR (2003) | Jedna z mála pohádek, kterou jsem již viděla dříve, ale měla jednoduše chuť ji vidět znova. Příběh tří bratrů, kteří jsou nešťastnou událostí rozděleni. Kenai se s smrtí nejstaršího bratra nedokáže vyrovnat a tak se vydává ve stopách medvěda, který měl na svědomí jeho smrt. Medvěda zabije, ale v tom okamžikou zasáhnou bohové a on sám se ocitá v medvědí kůži, doslova. Na cestě k duchům svých předků, kteří by mu mohli vrátit lidskou podobu, se setkává s ukecaným medvíděm Kodou, který ho do svého cíle zavede.

Myšlenka tohohle filmu spočívá především v procitnutí. Vídět svět očima ostatních, vidět jejich úhel pohledu a žít v jejich kůži. Kenai na své cestě poznává následky svého jednání, lituje jich a je málem zabit svým bratrem, který stejně jako on, hledal odpověď v pomstě.

"Everything will become clear to you when you see things through another's eyes."
Medvěří bratři (Brother Bear; via neverlanding)

THE BOOK OF LIFE (2014) | Už od chvíle, kdy jsem viděla trailer, jsem to jednoduše chtěla vidět. Vypráví příběh dvou chlapců, kteří se zamilovali do jedné dívky a bohové smrti, La Muerte a Xibalba, tehdy udělali sázku. Pokud si Maria v dospělosti vezme Joaquina, země jíž vládně La Muerte, bude Xibalbova. V případě, že si však vezme Manola, zůstane vše při starém. O několik let později, na Den Mrtvých se opět setkávají. Joaquin je odvážným hrdinou města, který bojuje proti banditům a Manolo jde ve stopách své rodiny, aby se stal toreadorem, i přestože jenom sen se ubírá jiným směrem.

Netušila jsem ani, že by se mi tolik zalíbilo mexické prostředí a už vůbec by mě napadlo, že se na snímku podílelo tolik zvučných jmen. Mezi dabéry najdete třeba Diega Lunu, Zoe Saldanu, Channing Tatum, Ice Cube a na produkci se v neposlední řadě podílel i Guillermo del Toro. Film je skvělý v mnoha ohledech. Nese myšlenku o buducnosti, kterou si sami určíte, kde každé rozhodnutí je čistě na vás, nikoliv na přání ostatních.

"And if you can forgive, the love can truly live."
Kniha Života (The Book Of Life; via freddielyons)


Další na seznamu, které by neměli být přehlíženy,
ale autorka je velmi líná na to, aby se rozpsala (ach ta prokrastinace!):

  • Železný obr (1999)
  • Pocahontas (1995)
  • Anastazia (1997)
  • VALL-I (2008)
  • Frozen
  • Jak vycvičit draka 1, 2
  • Mary a Max
  • Koralína
a pochopitelně i mnoho dalších....


A co vy? Jaký je váš oblíbených animovaný film? Nese také nějakou myšlenku? :))

anime & manga update # 3.2

$
0
0

U P D A T E. Skoro neuvěřitelné, že něco dělám, nebo píšu. Whatever.



Gin no Saji | S01-S02 | Aneb o tom, že mezi krávama a hnojem, je to fajn. Příběh vypráví o studentovi jménem Hachiken, který tak trochu utíká před svými spory s rodinou a při výběru střední školy, volí to nejvzdálenější možnou školu. Tím se ocitá na zemědělské škole uprostřed hor a polí, kde široko daleko najdete akorát pár farm. Konečně nachází přátele, snaží se vypořádat s láskou pro slaninu a svého nového mazlíčka, prase kterému říká Vepřová miska.

Hachiken je měšťák, nikdy nemusel fyzicky pracovat a většina věcí, které místní berou jako samozřejmost, mu dělá potíže. Jediné co mu jde, je učení. Z nutnosti se přidal do jezdeckého klubu, jeho kůň ho nenávidí, ale je pracovitý a jen tak se nevzdává. I přestože mu kolikrát nepřeje štěstí, svého rozhodnutí nikdy nelitoval.

Hledala jsem vtipné komediálné anime a tohle bylo snad někde mezi prvními a tudíž jsem začala stahovat. Opět bez nějaké informace o čem to je, achjo. Gin no Saji není úplně nejchytřejší, ani nejvtipnější, ale jeho sledování jsem si užila a po 22 dílech, které sčítají dvě řady dohromady můžu říct, že mi to nakonec chybělo. Svou náklonost dávám trochu za vinu faktu, že když jedu vlakem a nemám knížku, stažené anime je to jediné, co zabije nudu. A u tohohle jsem se nenudila, i když se nemůžu zaručit za to, jak by se mohlo líbit ostatním. Bylo to fajn, nic přehnaného, nic světoborného, prostě fajn.

Durarara!!x2 Shou, Kuroko no Basket 3rd | E01 | A to je to konečně tady. Záměrně dávám menší report s novým dílem Drr!! a Kuroko no Basket dohromady, protože jak můžete hádát, nějaké velké spektrum informací se do jednoho dílu prostě nevejde. Je fajn mít zase nějaké ongoing anime na které se budu těšit, protože v podstatě vše na co jsem v poslední době koukala, jsem buď dokoukala, nebo se mi na to těžce koukat nechce.

Kluci v Kuroko no Basket vyhráli zápas proti Yosen, ale tak nějak chod anime je pořád stejný. Yey pro ty Kagami super mody červený blesky, šlehající mu z očí, který nikdy nepřestanou vypadat futuristicky. Jsem jediná, koho ta věc otravuje? Jo a Haizaki bude taky další věc, která mě bude otravovat :D that bastard.

První díl Durarara!!x2 byl tak nějak příjemně nostalgický. Po neskutečných pěti letech se opět setkáváme se starými postavami, které se skoro vůbec nezměnily. Co se Haizaki děje týče, jsme zatím na mrtvém bodě, ale vzhledem k tomu, že nás čekají dvě řady, doufejme že je na co se těšit. Drr!! má pořád stejně zvláštní atmosféru, jak si pamatuju z první řady. Jsem na bodě, kdy z ní mám husinu a zvažuju, jestli se mi líbí, nebo naopak. Tak či onak, na další díly jsem zvědavá, takže snad to dopadne v očekávání.


Kono Danshi, Uchuujin to Tatakaemasu
& Kono Danshi, Ningyo Hiroimashita

Na doporučení od Aya, jsem se vrhla i na první dva díly ze série Kono Dashi. Na úvod musím zmínit, že jsem byla hodně překvapená grafikou, stavbou scén a kombinací animace s obrázky, jak vystřižených z mangy. Díky tomu to vypadá na poněkud nízkorozpočtový počin, ale má to i své kouzlo. Uchuujin to Tatakaemasu bylo hodně jednoduché, tak nějak mě výrazně neoslovilo, ale nemělo to špatnou myšlenku i když bylo všechno dost stroze provedeno (ale co bych zase mohla chtít víc do dvaceti minut trvání, že?!).

S Ningyo Hiroimashita už to bylo o něc lepší. Je to ale požád BL a má to ty klasické prvky - "Už mě potřebuju. Radši odejdu""Ale já tě miluju. A pořád potřebuju." Mám ráda BL, jen jsem asi trochu náročnější, když jde o podobná vyznání. Na druhou stranu, na BL standardy to není rozhodnější nejhorší a mělo to něco do sebe. And yep, třetí díl jsem ještě neviděla, sorry :D

Začala jsem koukat i na Gekkan Shoujo Nozaki-kun Specials, a rovnou říkám IT CAUSES ME SO MUCH PAIN! Nechutně bych chtěla druhou řadu, protože ty tří-minutová videa nejsou zdaleka dost! Co aktuálně ale nejvíc sleduji, je The Legend of Korra, která zapříčinila mojí chvilkovou ztrátu zájmu v anime. Ok ok, ale o tom vám povím jindy :D

The Legend of Korra [Book 1,2,3 & 4]

$
0
0
Před několika lety, kdy pro mě recenze znamenala pár nic neříkajících řádků, jsem napsala o Avatarovi. The Last Airbender byl nějakou řadu let, a stále je, jeden z nejlepších animáků a pokud jde o mou osobu, strčí do kapsy ledajaké anime. Tehdy jsem považovala Death Note za jedno z nejlepších anime, ale dneska už mám obrázek trochu jiný.

Po třech knihách byl ale Aangův příběh u konce a tvůrci oznámili sequel - The Legend of Korra a jako každý sequel, i Korra si prošla řadou srovnání. Aang byl vystrašený prcek s velkým srdcem a nesobeckým chováním. Korra se ukázala být jeho pravým opakem - svérázná, odvážná ale sobecká a nezvladatelná. Co na téhle sérii ale zbožňuju, je právě vývoj charakterů.

Zřejmě bych měla upozornit, že ani po těch několika letech, jsem se s recenzemi nevyšvihla, ale jestli máte náladu na moje srdceryvné vylejvání pocitů, tenhle článek by vás nemusel nijak zvlášť urazit. Po většině rychlo-maratonů jsem jako vyždímaná houba - hodně toho ve mě zanechalo, ale formovat věty, je až směšně nereálné (ale snažím se; vidíte tu snahu, že ano?!). V článku se objevují spoilery, bacha na mě.

I CANNOT GET OVER THIS SERIES. CALL FOR HELP.


Začněme ale od začátku. Čtyři živly. Čtyři národy, které je ovládají. Společnými silami vládly světu, až do okamžiku, než Ohnivý národ zaútočil a poslední záchranou se stal Avatar. Ten jediný dokáže ovládat všechny živly a uvést svět opět do rovnováhy. S Korrou se ale ocitáme dlouho po válce a jak už jsem trochu nakousla, tahle holka je komplikovaná. Chtěla všechno, nejlépe hned. Chyběla jí trpělivost, chtěla se předvádět a když v první knize přišel na scénu Amon, všechno se začalo hroutit a poprvé pocítila vlastní zranitelnost. Jejím mentorem se stal Tenzin, syn Katary a Aanga, který šel ve stopách svého otce a stal se mistrem.

Při svém pobytu v Republic City, se Korra seznamuje s Makem a Bolinem, profesionálními bedery a bratry, kteří zápasí v arénách proti svým protivníkům, nahrabávají si slávu a peníze. Korra by asi nebyla Korrou, kdyby se k nim nepřidala, nezazdívala svoje tréninky s Tenzinem a myslela jen na sebe. Postupem času se ale učí poznávat svou moc, sama sebe a především své nové nepřátelé. Bendeři, lidé schopní ovládat živly, jsou podstatně zvýhodněni oproti obyčejným lidem a v tom okamžiku se objevil Amon se svou ideologií o rovnoprávnosti a schopností jinému odebrat jeho moc živlu. Zní to jako docela fér myšlenka, jenže realizace značně pokulhává a Amon se stane úhlavním nepřítelem.

A jelikož Korra nemá problémů dost, začne se sbližovat s Makem. A aby toho nebylo málo, ještě předtím, než se ti dva začnou sbližovat, setkává se Mako s Asami, dcerou revolučního vynálezce a začnou spolu chodit. Asamin otec je ale ke vší smůle namočen do celé aféry s Amonem a to řádným dílem, čímž zůstává vedení společnosti právě na Asami. Řeší se tu milostný trojúhelník a ději to nijak zvlášť neprospívá.


Abych pravdu řekla, byla jsem natěšená na Korru, už jen kvůli předchozí avatarské sérii a možná právě proto jsem byla z první knihy poněkud zklamaná. Děj je podstatně uvězněn v ulicích Republic City, městem bouří nepokoje a pak je tady ta věc - Korra není Aang. Když se na to dívám zpětně, nějakou dobu jsem se částečně nedokázala přes její charakter přenést, i přestože ve mě série probouzela hodně nostalgie. K druhé knize jsem se vrátila až asi po dvou letech, právě ve chvíli kdy celý seriál skončil.

Čas letěl a i já jsem se na Korru začala dívat už jinak. Skončilo srovnávání a začala jsem si show opět užívat. A Korra se začala pomalu měnit. S každou další sérií si okusila víc, až nakonec skončila na samotném dně, jen protože se držela své role avatara a dělala správnou věc. Nakonec nebojovala jen proti svým nepřátelům, ale i proti sobě. Stačilo mi málo a po pár dílech druhé řady, jsem byla opět ve svém živlu. Na scéně se tentokrát objevil Unalaq, strýc Korry, se skvělým plánem osvobodit zlého ducha a mít kontrolu nad celý světem (ach, ty lidi nikdy nemají nízké cíle). Korra opět dává dohromady team avatar a společně s Makem, Bolinem a Asami, vyráží proti Unaloquovi. Co se mi na druhé řadě neskutečně líbilo, byly především flashbacky, kde jsme měli možnost vidět zrození prvního avatara.

A pak přišla třetí kniha a s ní další extrém. Zaheer věřil, že přirozený řádem, je chaos a naprostá svoboda. Jeho cílem nebylo se zbavit pouze avatara, ale postupně se svou malou skupinkou mocných benderů, svrhnout i všechny autority. Finální souboj s Korrou a Zaheerem, si na avatarovi vyžádal nejvíce. Ztratila spojení se svými minulými životy, i schopnost probudit v sobě avatarskou moc. A tedy si naše malá začala sáhla až na dno. Jako řekla Toph ve čtvrté knize, Korra by se měla učit od svých nepřátel. Každý z nich měl svou ideologii a chtěli správnou věc, ale brali věci do extrémů.


Ve čtvrté knize se těžce vypořádává s následky z boje a celé se to odráží na jejím charakteru. Je to sice animák pro děti, ale vidět jí v takovém stavu trhalo srdce i mě. Ani o tři roky později se úplně nezotavila, stále pronásledovaná duchy jejích nepřátel a strachu z prohry. Poslední řada byla dle mého názoru prostě skvělá a zakončená v epickém stylu. Mám pocit, že dost lidí ohrňuje nos nad faktem, když hlavní hrdinové nastavují krky za záporné postavy, ale Kuvira si to zasloužila. Korra jí ukázala cestu, vůli odpouštět i za věci, které by odpuštěny být nemusely.

Nakonec se musím ještě podělit o jednu věc, na kterou dost možná čekají ti z vás, jež měli možnost vidět tuhle sérii až do konce. Měla jsem menší problém se stahováním dílů a u mého zdroje bylo pouze 11 zveřejněných dílů a ten poslední byl bez uzavřeného konce. V tu chvíli jsem netušila, že je dílů ve skutečnosti 13 a tak jsem bloumala po wiki a hledala informace o páté řadě. Ty jsem nakonec nenašla, ale narazila jsem na jednu zajímavost, která nedávala moc smysl až do okamžiku, kdy jsem viděla poslední oficiální díl.

Dle sdělení tvůrci zobrazili Korru a Asami jako bisexuálky, což mi přišlo jako fajn věc, i přestože v dětských animácích si prostě řekne 'best friends forever', protože tohle je to poslední místo, kde byste too čekali. Kdybych ten odstavec dočetla až do konce, možná bych u závěrečné scény nedostala hysterák. Because actual girlfriends, guys! Jsem zastánce motta 'serem na chlapy', ale i tak se mi nechtělo věřit, že by tvůrci nepřivedli zpátky vztah Mako/Korra. Nakonec se tak nestalo a kupodivu mě tahle alternativa potěšila výrazněji. Ten paralel scén z konce The Last Air Bender and The Legend of Korra, prostě neměl chybuALEskutečně to bylo to pravé vůči ději? Z poslední scény mám dojem, že nám oznamuje fakt, kterému ale nic nepředcházelo.

Neoznačila bych se za ignoranta, ale pokud tvůrci skutečně chtěli prosadit právě tenhle pár, měl být více naznačen (a já bych byla ten poslední, kdo by se tomu bránil). V opačném případě, je to jako kdyby nás hodili do vodě bez záchranného kruhu. Neříkám, že jejich vztah nemá základ, ale rozhodně jsem z něj neměla dojem, že je postaven na romantických citech. Na druhé straně tu nemůžeme čekat The L Word, že?! O důvod víc udělat pátou knihu, gimme.

Anyway, momentálně se znovu nacházím ve velmi křehkém stavu. Celý avatarský svět jsem opět tak trochu obrečela, protože si mě i po letech dokázal zase získat a udržet až do konce. Stráveného času nad touto sérií nikdy nebudu litovat a jediné, co mě skutečně mrzí, že i po tolika dílech, mám pocit že toho nebylo dost. ♥

Viewing all 39616 articles
Browse latest View live